Jak jde dohromady středověká konstrukce Kašperku, stará 660 let, a moderní technologie výroby krovu?
Byla to pro nás výzva, protože krovy pro hrady nezhotovujeme každý den. A taky, že původní kamenná základna na věži, ze které měl vycházet nový krov, nebyla ani rovná, ani pravoúhlá. Proto bylo důležité na ni vytvořit řádně srovnaný pozednicový věnec. Museli jsme přitom akceptovat anomálie historické stavby, třeba různě vyčnívající kameny, a přizpůsobit jim dřevěnou konstrukci. Z této základny, která okopírovala zeď, už pak nahoru šla přesná čtyřstranná věžička krovu, sledující původní linie cihelné helmice. Ta byla vlastně hlavním vodítkem celého návrhu, takže krokve jsou rovnoběžné s jejím sklonem.
Co předcházelo výrobě krovu na CNC stroji?
Úplně nejdůležitější pro nás byl první krok, a to zaměření věže 3D skenerem. Tím jsme do počítače získali reálný tvar stávající helmice. Měli jsme taky projektantem navržený systém krovu. Z těchto dvou zdrojů jsme začali vytvářet zadání pro CNC stroj. Je třeba říct, že jsme přitom museli původní návrh krovu upravovat, aby pasoval na reálný tvar torza. Projektant totiž nevycházel z tak přesného zaměření, jako jsme měli my v Tesariu díky dokonalému 3D skenu. Nicméně i sken pracuje s určitou tolerancí, a s tím jsme museli v návrhu počítat. Na rozdíl od novostavby jsme si proto ve spojích nechávali jistou rezervu.
Jaké jsou parametry nové střechy na Kašperku?
Střecha je stanová na čtvercovém půdorysu se stranou 12 metrů. Má strmý sklon 69 stupňů a její výška od základny po špičku je 13,5 metru. Základnu dřevěné konstrukce tvoří vaznice ve dvou rovinách, které jsou podepřené sloupky ve sklonu střešní roviny. Kvůli náklonu jsou sloupky rozepřené trámy, procházejícími otvory v cihelné helmici. Tohle byla trochu náročnější část, protože jsme se museli přesně trefit do otvorů v původní cihelné helmici. Požadavek památkářů byl totiž jasný, zásahy do torza původní konstrukce musejí být minimální. Sloupky jsou samozřejmě zavětrované šikmými pásky, čímž je zajištěná tuhost základny. Druhá řada vaznic a kleštin je potom zhruba v horní třetině a rozpírají horní část krokví. Z téhle soustavy vaznic a kleštin je potom vztyčená hrotnice, která tvoří špičku věže.
Jak probíhala samotná výroba krovu?
Dřevo pro výrobu krovu se těžilo v lesích v okolí hradu. Z natěženého smrku pila nařezala přes 45 kubíků trámů v běžných profilech. Největší průřez byl 22×26 cm a určený byl pro hlavní nosný trám základny. V Tesariu jsme pak na CNC stroji každý kus opracovali podle námi vytvořeného návrhu. Výsledkem byla skládačka, kterou stačilo jen sestavit. V místech čepů a dlabů má spoje kolíkované. U osedlání a lípnutí jsou použité běžné kovové spojovací prostředky, vruty a hřebíky.
…takže standardní postup výroby?
Jakási odchylka tu byla, a to požadavek na maximální délku prvků 8 metrů. Byl daný jednak možnostmi pily, která připravovala řezivo, a pak taky technologií montáže. Kvůli tomu jsme museli všechny delší prvky, jako krokve a nároží, délkově nastavovat. Nejdelší nároží se dokonce muselo nastavovat natřikrát. Všechno jsme samozřejmě museli taky vyřešit staticky. Kvůli tomu je třeba v nároží přeplátování délky 1,5 metru, navíc stažené závitovými tyčemi.
